Ostrava - Vítkovice: Galerie, umění
Studentské galerie fungují ve Vítkovicích při jednotlivých středních školách. Vyjímečná galerie se nachází na základní škole na Šalounově ulici. Jedná se o první žákovskou galerii v republice, k níž přikládáme informace z CD, které bylo vydáno ke 40. výročí založení této galerie.
Vážení přátelé výtvarného umění,
na naší škole uběhlo 40 let od doby, kdy žáci a jejich učitelé pocítili souznění v pohledu na výtvarné umění. Tehdejší „devítka“ si chtěla vyzdobit svoji domovskou třídu po svém. Spřízněnou duší se ukázal jejich třídní učitel, češtinář a výtvarník, pan Jiří Seidl, který žákům navrhl, jak by se to mohlo udělat. Nápad na obrazovou galerii z děl ostravských výtvarníků brzy přesáhl rámec jedné třídy. Chodil jsem v té době do 5. třídy a následující události jsem sice vnímal, ale spíše jako dozvuky z vyššího poschodí. Byla to veliká sláva - Pionýrská galerie, první tohoto druhu v tehdejším Československu.
Při zahájení žáci zazpívali znělku pod vedením pana Víta Laníka, nezapomenutelného učitele dějepisu, českého jazyka a hudební výchovy. Určitě nechyběly ani jeho housličky. Znělku složil vítkovický hudební skladatel Miroslav Klega, tehdejší ředitel Ostravské konzervatoře. Bohužel se partitura nedochovala. Původní melodii se mi pokoušel zanotovat před nedávnem kolega, syn skladatele, Ludvík Klega. Shodou okolností byl také žákem jmenované „devítky“ a zřejmě jej tehdejší atmosféra ovlivnila natolik, že ho přivedla do oblasti dokumentárního filmu jako režiséra. K jeho spolužákům patří další osobnost, Petr Beránek, kterému polovina 60. let učarovala. Z amatérského sběratele umění vyzrál v profesionála a již několik let řídí Galerii výtvarného umění v Ostravě a ochotně napomáhá při řešení problémů v naší školní galerii.
Žáky i učitele podporovalo tehdejší vedení školy, paní ředitelka Marie Kalíková a její zástupkyně Milada Hojecká. Při přípravě realizace výstavy vynikala svou precizností paní učitelka Anna Patáková. Možné i nemožné dokázali patroni z Vítkovických železáren spolu se školníkem panem Bohumilem Štverkou. V době normalizace se galerie proměnila v síň tradic, ale k 20. výročí již byla opět na svém místě a uvedla ji paní ředitelka Olga Rusková. Vystavovali zde tenkrát mladí výtvarníci Severomoravského kraje a mohu dodat, že jsem byl také mezi nimi.
Přípravě oslav 30. výročí trvání galerie předcházela jedna epizoda. Při obědě ve zdejší jídelně jsem se poprvé setkal s paní ředitelkou Libuší Hermannovou. Zajímala se o stav galerie. Exponáty jsem prohlédl a podle nedostatků jsem je rozdělil do tří skupin podle charakteru náročnosti oprav. Tento kontakt zahájil mé desetileté působení na této škole jako učitele výtvarné výchovy. Po tříměsíčním snažení se mi podařilo zrevitalizovat celou sbírku. Několik málo dnů před vernisáží jsem navštívil mého výtvarného školitele a později dokonce kolegu malíře - pana Karla Harudu. Požádal jsem jej o věnování nějakého obrazu do školní sbírky, protože v té původní měl také své zastoupení (obraz Rybářské sítě). Bohužel se jeho obraz časem rozpadl. Z návštěvy jsem si odnesl nové dílo, obraz Večer z počátku 60. let, který vhodně zapadl do kolekce. Příjemné překvapení mě potkalo při obnově obrazů, když jsem zkoumal Tkaczykův obraz Zátiší ve zlatém rámu. Zadní strana byla opatřena dalším jeho signovaným obrazem, který jsme nazvali Zátiší II. Jelikož budova školy – v minulém roce devadesátiletá, disponuje množstvím chodeb, dovolili jsme si ke stávající kolekci připojit sbírku školních výtvarných prací studentů z 60. a 70. let, které zde vytvořili pod vedením pana ředitele Karla Civína.(V letech 1953-74 se současně se ZDŠ dělily o budovu JSŠ, SVVŠ a gymnázium). Vernisáž proběhla 5. dubna 1995.
U příležitosti 35. výročí galerie zde vystavovala výtvarná skupina IN SIGNUM, kterou uvedl ředitel Galerie výtvarného umění v Ostravě pan Petr Beránek a k slavnostní atmosféře dne 12. dubna 2000 přispělo příjemné vystoupení Tanečního orchestru Gejzy Kollára ze ZUŠ v Ostravě-Vítkovicích.
Za 10 let se v rámci školních aktivit podařilo zorganizovat několik výstav profesionálního i amatérského charakteru, které galerii přineslo i několik přírůstků, ze kterých se podařilo vytvořit další oddíl galerie. Na vernisážích se podíleli učitelé i děti naší školy, ale též hosté ze ZUŠ V. Petrželky v Ostravě -Hrabůvce, Janáčkovy konzervatoře v Ostravě, Ostravské univerzity, nebo Sokola ve Vítkovicích. Akce podporovalo vedení vítkovické radnice – finančně i osobní přítomností starosty pana Petra Kutěje nebo členů rady. Nesmím zapomenout ani na sponzorství z řad vítkovických firem.
K. Hercík (duben 2005)
Přírůstky galerie v letech 1995 - 2005
VEČER (kt)
PAPAGENA (lt)
ZÁTIŠÍ II (o)
ZÁTIŠÍ I (o)
PALETY I (kt)
PALETY II (kt)
VYRUŠENÉ RYBIČKY (kt)
BAREVNÉ ZÁKOUTÍ (f)
TRH-ranní světlo (f)
DOSPĚLÍ SI HRAJÍ NA DĚTI (o)
MODŘÍNOVÝ ZÁVĚS (f)
GRAFICKÝ LIST (l)
KERAMIKA
EVA VÍTKOVICKÁ (t)
ŽANETKA (o)
REFLEXY (e)
MOTÝL (o)
3 NÁVRHY KOSTÝMŮ (a)
ČERT A KÁČA (t)
KERAMIKA
kombinovaná technika ( kt ) litografie ( lt ) akvarel ( a ) tempera ( tr ) olej ( o ) fotografie ( f ) linoryt ( l ) enkaustika ( e ) tuš ( t )
